EXTERNÍ

ČLENOVÉ

scheuerová

Veronika

Narozena: 1997 ve Svitavách

Váha: 50 kg

Sponzor/oddíl:

Výška: 153 cm

Veronika sice nepochází z lezecké rodiny a Lanškroun není blízko žádné vyhlášené lezecké oblasti, ale naštěstí zde byla a je velmi aktivní a schopná lezecká komunita, která Veroniku brzy přitáhla. Řadu let se Veronika připravovala pod vedením trenéra Ivana Šifry a tato spolupráce byla velmi úspěšná. Veronika je od roku 2011 členkou mládežnické reprezentace, v prvních letech zvládala úspěšně kombinovat lezení na obtížnost s rychlostí i boulderingem. V lezení na rychlost dokázala v roce 2012 vyhrát závod Evropského poháru mládeže v italském Pieve v kategorii B (14–15 let) a v roce 2013 postoupila do finále Evropského poháru mládeže v lezení na obtížnost v norském Stavangeru v kategorii A (16–17 let). S rostoucím věkem se ale začala projevovat Veroničina nevýhoda, kterou je malá výška. Veronika se i proto rozhodla zaměřit pouze na obtížnost, protože ji tato disciplína nejvíc baví a výškový handicap zde může eliminovat jinými schopnostmi.

 

Do tréninkové skupiny TBTraining přišla v roce 2014, když už Ivan Šifra nemohl ze zdravotních důvodů dál působit jako trenér. V roce 2015 patřila do české juniorské špičky a v mezinárodních závodech se učila vyrovnávat s výškovým handicapem, nervozitou i fyzickými nároky cest. V roce 2016 pak dosáhla nejhodnotnějšího českého juniorského výsledku sezóny v mezinárodních závodech v lezení na obtížnost, když na Mistrovství Evropy mládeže v rakouském Mitterdorfu jako jediná ze čtyř českých juniorských reprezentantek postoupila do semifinále, navíc po výborných výkonech v obou kvalifikačních cestách.

 

Na tento výsledek pak Veronika skvěle navázala na Mistrovství světa mládeže 2016 v čínském Guangzhou, kde v konkurenci nejlepších světových juniorek dokázala opět postoupit do semifinále v lezení na obtížnost a bodované umístění si připsala i v boulderingu. Ve svém posledním životním juniorském vystoupení tak potvrdila svou schopnost dobře se připravit na mezinárodní závody, vždyť v roce 2016 si postup do semifinále mezinárodních soutěží IFSC z českých juniorů dokázala vybojovat jen ona – a to hned dvakrát. Juniorské body z mládežnického MS v boulderingu pak získala v krátké historii této disciplíny na MSJ (2015 a 2016) pro Českou republiku opět pouze Veronika, ač se boulderingu věnuje jen v rámci tréninku na obtížnost a její malá postava je zde výrazným handicapem.

 

V roce 2018 Veronice o jediné místo unikla nominace do reprezentace v lezení na obtížnost mezi ženami, ale nominovala se do akademické reprezentace ČR. Na Rock Point Mezinárodním mistrovství ČR v boulderingu vybojovala vynikající 5. pozici, což znamenalo 4. místo z českých závodnic, 4. příčka jí patří rovněž v celkovém hodnocení Rock Point Českého poháru v boulderingu 2018. V celkovém hodnocení Českého poháru v lezení na obtížnost 2018 obsadila 6. místo. Na Akademickém mistrovství ČR 2018 obsadila výborné 2. místo a stříbro vybojovala i na Akademickém mistrovství ČR v boulderingu v roce 2019.

 

V roce 2019 se Veronika nominovala do seniorské reprezentace ČR v kombinaci.

 

Veronika pochází z Lanškrouna, po ukončení zdejšího gymnázia nyní studuje v Praze Matematicko­‑fyzikální fakultu Univerzity Karlovy.

  • interview

    s Veronikou Scheuerovou

    Ročník: 1997

    Kde se vyskytuji: Lanškroun

    Bydliště: Lanškroun

    Nejčastěji navštěvované stěny: Boulder Forea, Smíchoff, Hudy Brno

     

    Kdy a jak jsi začala s lezením?

    S lezením jsem začala po otevření nové stěny v Lanškrouně v září 2007 v rámci kroužku DDM.

     

    Kdy jsi začala trénovat a kde jsi získávala „know-how“?

    Na začátku roku 2008 si mě všiml při lezení místní trenér Ivan Šifra, který mě trénoval až do roku 2013, kdy onemocněl.

     

    Jak a kdy jsi se tedy dostala k tréninku Tomášem?

    Na závodech v Polici nad Metují v lednu 2014 mi Tomáš nabídl, že mi pomůže s tréninkem. Jeho nabídky jsem ráda využila.

     

    Jak se Tvůj tréninkový režim a trénink obecně změnil?

    Již nechodím tolik lézt na stěnu jako dřív a začala jsem více dělat izolované tréninkové prostředky (tj. visy, tahy a posilování na kampusu).

     

    Jak jsi přechod zvládala?

    Přechod byl nepříjemný, obzvlášť kvůli častějšímu dojíždění na větší stěny do Prahy nebo do Brna. Doma jsem si také musela zařídit stěnu s kampusem na trénování tahů a visů.

     

    Doma? To máš v pokoji? Jak se na to tvářili rodiče? Podporují Tě?

    Máme ji obýváku vedle televize. Rodičům se to ze začátku moc nelíbilo, ale nakonec si zvykli, jinak mě rodiče velmi podporují.

     

    Co Ti v tréninku dává nejvíc zabrat?

    Pro mě je nejtěžší vždycky začít. Ale co se týká obsahu tréninku, tak to jsou definitivně intervalové tréninky. To je, když se leze více lehčích cest za sebou s velmi krátkou pauzou.

     

    Co Tě v tréninku nejvíc baví a nebaví?

    Nejvíce mě baví lézt obtížné cesty a právě ony intervalové tréninky. Nejméně mě baví tahy. To jsou speciální kroky z jedné ruky, jedné nohy a z různých typů chytů do různých směrů.

     

    Jaké trable spojené s tréninkem máš?

    Ranní vstávání, již zmíněné dojíždění a prolezené prsty.

     

    Kolik dní a hodin týdně trénuješ a kolik fází průměrně stihneš?

    V typickém týdnu mám 4-5 tréninkových dní. Z toho ve dvou dnech mám 2 fáze a dvakrát týdně chodím běhat. Hodiny – záleží na typu tréninku – někdy trénuji ve fázi jednu hodinu a někdy pět.

     

    Jak tréninkový plán změnil Tvůj denní harmonogram?

    Dřív vstávám a později chodím spát.

     

    Kolik hodin denně naspíš?

    Kolem 6 hodin.

     

    Kolik dní v roce zhruba strávíš na skalách?

    Na skalách moc nelezu, takže asi 10 dní v roce.

     

    Proč nelezeš tolik na skalách?

    Protože se v těžších cestách bojím a moc mě to neoslovuje.

     

    Čeho bys chtěla v životě dosáhnout?

    Topu.

     

    Kde nejraději lezeš a trénuješ? Oblíbené místo?

    Nejraději lezu na stěně v Imstu a v Čechách na Smíchově.

     

    Nejlepší parťák?

    Můj přítel.

     

    Na co jsi nejvíc pyšná?

    Na vítězství na Evropském poháru v lezení na rychlost.

     

    Jak zvládáš stres na závodech? Bojíš se na skalách?

    Kvůli nervozitě nemůžu většinou před závody spát. Strachem na skály radši moc nelezu.

     

    Kdyby Tě někdo chtěl pozvat na rande – kam by Tě měl pozvat?

    Do polévkárny.

     

    Kde bys chtěla bydlet, kdyby sis mohla vybrat kterékoli místo na světě?

    Někde kde je teplo, moře, internet a stěna.

     

    Jak by ses jako člověk popsala?

    Líný, hodný optimista.

     

    Tvůj lezecký vzor?

    Dlouhodobě obdivuji korejskou lezkyni Jain Kim.

Veronika studuje

na Univerzitě Karlově,

v Praze

výsledků

Výběr z

Mistryně ČR mládeže v lezení na obtížnost 2011 v kategorii B

2. místo v celkovém hodnocení Českého poháru mládeže 2013 v lezení na obtížnost v kategorii A

3. místo na MČR mládeže 2016 v lezení na obtížnost v kategorii juniorek

3. místo v celkovém pořadí Českého poháru mládeže 2016 v lezení na obtížnost v kategorii juniorek

4. místo v celkovém pořadí Rock Point Českého poháru v boulderingu 2018 v kategorii žen

5. místo na MČR 2015 v lezení na obtížnost v kategorii žen

6. místo na MČR 2017 v lezení na obtížnost v kategorii žen

5. místo na Rock Point Mezinárodním mistrovství ČR v boulderingu 2018 v kategorii žen

2. místo na Akademickém mistrovství ČR 2018 v lezení na obtížnost

2. místo na Akademickém mistrovství ČR 2019 v boulderingu

Semifinalistka Mistrovství světa mládeže Guangzhou (CHN) 2016 (obtížnost) v kategorii juniorek

Semifinalistka Mistrovství Evropy mládeže Mitterdorf (AUT) 2016 (obtížnost) v kategorii juniorek

1. místo EYC Pieve (ITA) 2012 v lezení na rychlost (kategorie B)

10. místo EYC Stavanger (NOR) 2013 v lezení na obtížnost (kategorie A)

Created by Slowprint Art & Design Studio © 2016–2019, Aktualizováno 12. 11. 2019 15:50